Dojíždí angažmá, které mu změnilo život. V černobílých barvách se vykopal do národního mužstva (dozajista přijde brzy i to áčkové), k velkému přestupu. Karel Spáčil je asi největší kometa - ač je to klišovité označení - posledního kalendářního roku české ligy.
Na začátku zimní přípravy se řešila vaše budoucnost a vy jste nevypadal klidně. Přitom jste sám o sobě řekl, že nejste stresař. Byl to dobrý dojem?
,,Ano. Do toho jsem dodělával školu. Když se to spojilo, bylo toho najednou dost. Měl jsem telefonát za telefonátem. Musím se přiznat, že už mě to trošku i otravovalo, ale v dobrém smyslu slova."
Koho jste měl na drátě?
,,Asi nejvíc agenty s rodinou. Čili to probíhalo asi takhle: Zavolal mi agent, já se ozval rodině, ta mi na to řekla názor, já mu to volal zpátky. Ne že bych nemohl spát, ale takhle to bylo pořád dokola. Něco jsme si řekli a za deset minut to bylo třeba jinak."
Nedávno řekl Lars Friis, že je jeho asistent Michal Vávra strukturovaný člověk. Vy studujete na detektiva, lze si představit, že máte políčka, která vyplňujete: Zavraždil ho proto...
,,Ne, takový vůbec nejsem, jsem odlišný, ve věcech mám celkem bordel. (usmívá se) Ono to bylo se školou tak, že jsem si ji nevybíral podle toho, co bych chtěl dělat v budoucnu, ale co mě baví momentálně. Ale ke všem možnostem přestupu jsem si samozřejmě řekl plusy a minusy. Bylo to fakt složité a na závěr z toho vyšla Plzeň."
Proč?
,,Začal bych s tím, že jsem byl hlavně v kontaktu s ní a se Slavií. Největší rozdíl byl v tom, že s Viktorkou jsem měl osobní schůzky, což se Slavií vůbec neproběhlo. Všechno bylo mířené přes manažera, to mě celkem mrzelo, protože přece jenom pobavit se o tom z očí do očí je podle mě nejlepší."
Nestrašila vás Slavia šíří kádru?
,,Viděl jsem, že Prebslík a Chali (spoluhráči z U21 Filip Prebsl a Štěpán Chaloupek - pozn. red.) tolik prostoru nedostávali, přitom se jim povedl rok v Liberci a Teplicích. Řekl jsem, že nejrychlejší šance uchytit se bude v Plzni."
Václav Jemelka však post levého stopera jen tak nedá. Je vám to jasné?
,,Když už přestupujete do TOP trojky u nás, tak si prostě moc nevyberete. Poperu se s tím. Nikomu nepřeju zranění, ale stát se může cokoliv, nebo může Venca v létě odejít. Prostě jsem usoudil, že to bude nejlepší."
Mluvil jste s trenérem Miroslavem Koubkem?
,,Jen o základních věcech."
Z Hradce o něm máte dost informací, ne?
,,Samozřejmě, kluci s ním tady něco prožili. Většina je pozitivních, pár negativních. Je ostrý, ale to je podle mě u trenéra správné."
Také jste měl možnost řešit přestup až po EURO. Hlodalo vás to hodně?
,,To bylo asi největší rozhodování. Už jsem byl pro Plzeň rozhodnutý delší dobu, ale vlastně až v posledních dnech před přestupem se nejvíc začala motat tahle otázka."
Čím jste si odpověděl?
,,Nikdy nevíte, co se může stát. Kdybych se náhodou zranil, nestihl EURO, pak bych se do toho dostával... Takhle mám jistotu a navíc jsem strašně rád, že jsem mohl zůstat v Hradci. To byla podmínka, kterou jsem nechtěl překročit. Zahraničí jsem nechtěl, šel jsem po TOP 3 tady. Pak už záleželo jen na klubech, jak se domluví."
Byla nějak výrazně ve hře Sparta? Prý šlo o takové ťuknutí.
,,Vím o tom jen od manažerů, nějaký zájem tam určitě byl. Ptali se na mě, ale nebylo to v zimním přestupovém okně."
Je zajímavé, jak rázně odmítáte odchod do ciziny. Zahraničí je přece sen pro každého českého fotbalistu.
,,V mé budoucí kariéře bych to chtěl určitě vyzkoušet, ale myslím, že na to teď ještě není správný čas."
Proč?
,,Mám tady pár zápasů v lize, ani ne čtyřicet. Vidím na sobě, že musím spoustu věcí zlepšit. Plzeň je posun, tam se zdokonalím, zapracuju na nedostatcích. Až potom budu - myslím - ready na cizinu."
Můžete vyjmenovat své fotbalové neduhy?
,,Hlavičkové souboje, dynamika, trochu rychlost, silová stránka. Takový ten pohybový vzorec. Vždycky je co zlepšovat, ale tohle mě napadne hned."
Může to být tím, že jste neprošel akademií některého z velkých klubů?
,,Asi jo, dá se to tak říct. Třeba po fyzické stránce to pro mě bylo trochu těžší se ze začátku dostat na ligovou úroveň, poprvé jsem také zažíval různé větší videoanalýzy. Už jsem tady rok, myslím, že jsem to dohnal."
Nescházela vám sebejistota?
,,Nemyslím. Neřekl bych, že ho mám nějaké přehnané, snažím se být pokorný, ale zároveň i sebevědomý. Není to tak, že jdu na hřiště, s prominutím, usranej..."
Roste vám sebedůvěra?
,,Když pomůžu gólem, asistencí, nulou vzadu, tím se odvděčím sám sobě. V zápasech si už teď víc dovolím, ani ne tak herně, s tím nebyl problém, ale v komunikaci. Nebojím se zakřičet, v tom jsem na začátku moc nevynikal. Ale nejde o nic razantního, nemyslím si, že bych úplně přepnul."
Pohled na vás se však změnil. Vnímáte to?
,,Tlak se určitě nějakým způsobem zvyšuje, když máte nějaký standard výkonnosti. Ale já se ho snažím nepřijímat, snažím se v každém zápase odvést maximum. Ale musím přiznat, že jsem docela chytnul slinu na góly, tak se snažím dostávat co nejvíc do zakončení."
Aby ne, začínal jste přece jako útočník. Váš vzor je Ronaldo, ne?
,,Četl jsem o něm knížku, díval jsem se na highlighty na YouTube. Ze všech fotbalistů mě oslovil úplně nejvíc."
I přístupem?
,,Inspiruje mě asi ve všem. Začal bych u té cílevědomosti, co všechno pro fotbal každý den obětoval. Tenhle přístup se mi líbí, jsem rád, že už jsem přišel na jeho význam."
Ví se o vás, že to vždycky nebylo ono.
,,Zlom přišel pod trenérem Šustrem v Prostějově, když jsem se vrátil z Lipové. Přišel jsem na první trénink a dostal jsem za uši, že mám nadváhu, že takhle prostě fotbalista vypadat nemůže. Přidupl mě. Uvědomil jsem si od té chvíle, že nebude stačit jen práce na tréninku, že celkově postoj k fotbalu musí být z mé strany jiný."
Takže už nejste příznivec zábavy, jak říkáme v Lize naruby?
,,Bylo toho dost, přišel jsem z tréninku a fotbal šel stranou. (usmívá se) Ještě to není jako u Ronalda, ale zábavu jsem omezil dost."
